Dozvíte se, jak to všechno bylo formou zábavné hry!

Pomocí QR kódů umístěných podél trasy se dozvíte o historii událostí roku 1645.

Představte si romantickou a pohnutou dobu mušketýrů 17. století... Moc protestantů ve Francii je definitivně zlomena kardinálem Richelieu a z La Rochelle, dřívější mocné bašty hugenotů, se stává běžné francouzské město.. Píše se rok 1645 - za šestiletého Ludvíka XIV. vládne jako regentka jeho matka Anna Rakouská spolu s kardinálem Mazarinem. Ten jde ve šlépějích svého předchůdce s cílem čelit mj. mocenským ambicím Habsburků v zahraniční politice. Zuří poslední fáze Třicetileté války, ve které je Francie aktivní již od roku 1635, a spojuje se s protestanty, zejména vzmáhajícím se Švédským královstvím, obává se totiž velké mocí Habsburků, především na své východní hranici. V českých zemích byl po Bílé hoře roku 1620 protestantský odboj rovněž umlčen a katolíci posilněni.. Moc císaře Ferdinanda III. však ve Svaté říši římské slábne, umožnil totiž vládcům německých zemí vést vlastní zahraniční politiku výměnou za spojenectví při vyjednávání proti Francii a Švédsku.. 6. března proběhla bitva u Jankova, jedna z nejkrvavějších bitev celého třicetiletého konfliktu. Císařská armáda je Švédy rozdrcena a naopak jejich velitel, Lennart Torstenson si připisuje na konto jeden ze svých největších úspěchů. Chce tohoto vítězství využít a obsadit Vídeň, hlavní město habsburské monarchie. ALE! V zádech mu stojí doposud nedobyté Brno, i se svou špilberskou pevnosti! Švédové mají pod svou kontrolou většinu území Moravy, Čech a dobývají města i v Dolních Rakousích. Některá města kapitulují bez boje nebo během několika málo dnů. "Dobytí Brna bude tedy snadné, zdá se..." a tak stáčejí v polovině Brna svou desetitisícovou armádu na Brno! A právě toto je nejkritičtější okamžik celé Třicetileté války pro habsburskou monarchii včetně celé generality. Nelze dopustit dobytí Vídně a potažmo Prešburku, hlavního města Uher, dnešní Bratislavy. Než se zdecimovaná císařská armáda zkonsoliduje a naverbuje nové posily, může být pozdě...! Císař potřebuje někoho, kdo by dokázal s malými silami nemožné. Uhájit Brno a odvrátit tak útok na Vídeň, na hlavní sídlo habsburského mocnářství. Kde ale takového muže vzít!? My už víme, že volba padla na jistého francouzského plukovníka z La Rochelle, který, hm, který předtím sloužil u Švédů. Cože?! Ano, v protestanské armádě, byl sám totiž protestant, hugenot uprchlý po dobytí La Rochelle Ludvíkem XIII. a kardinálem Richelieu. A to se může? Totiž mohlo? Ano, v té době to bylo zcela běžné, vyznání ve vojenské kariéře nehrálo podstatnou roli. Každá země verbovala muže, kde mohla. Zejména císařské armádě se po Jankovu silně nedostávalo schopných důstojníků....A právě Jean Louis Raduit de Souches byl pro habsburský dvůr dvojnásobnou výhodou! Jednak znal perfektně taktiku nepřítele a jednak byl zárukou, že Brno bude bránit ze všech sil. Kdyby jim totiž padl do rukou...! Mimo jiné i proto - to byl ten podstatný důvod - že se proslavil odvážným činem u Švédy obsazené Olomouce, kde projevil odvahu i loajalitu k císaři. To se dostalo až k uším samotného Ferdinanda III. a ten ho jmenoval 14. března 1645 vojenským velitelem Brna !